Světový den astmatu a alergie, který letos připadá na 3. května, vyhlásila Globální iniciativa pro astma (GINA) ve spolupráci s Evropskou federací sdružení alergiků a astmatiků. Cílem hnutí je seznámení široké veřejnosti s problematikou těchto závažných onemocnění.

To, že alergie a astma začíná být nedílnou součástí našich běžných životů, potvrzují také data Státního zdravotního ústavu. Z jeho statistik vyplývá, že alergií trpí v České republice 25 % populace a toto číslo se neustále zvyšuje. V roce 2015 se v oboru alergologie a imunologie léčilo více než milion pacientů, zastoupení pohlaví přitom zůstává konstantní, 55 % alergiků tvoří ženy, 45 % muži.

Vznik alergie je přitom hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj mnohem závažnějšího onemocnění a tím je astma. Odhaduje se, že v Česku trpí astmatem 600 tisíc osob. Alarmující je ovšem fakt, že téměř poloviny případů astmatu zůstává neodhalena a pacientům se tak nedostává adekvátní léčby.

Co je to alergie

Alergie je přecitlivělost organizmu na určitou látku, tzv. alergen. Podstatou alergie je porucha imunitního systému vedoucí k nadměrným reakcím, poškozujícím organizmus nebo určité orgány. Dispozice ke vzniku alergie je vrozená a podílí se na ní několik genových skupin.

Jaké známe alergeny

Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci.  Reakce může nastat po vniknutí alergenu do organismu ústy, inhalací, injekcí nebo při kontaktu s kůží.

Rozlišujeme následující hlavní druhy alergenů:

Alergeny domácího prostředí (inhalační, kontaktní)

• domácí prach
• roztoči domácího prachu
• plísně
• srst, sliny, moč, odlupující se odumřelá kůže domácích zvířat
• těkavé látky z úklidových a desinfekčních prostředků (např. chlor)
• latex (úklidové a pracovní rukavice)

Alergeny vnějšího prostředí (inhalační)

• pyly trav, stromů
• plísně

Alergeny hmyzí

• vosa
• sršeň, včela

Alergeny potravinové

•  nejčastější: mléko, vejce, ryby, korýši, kukuřičné výrobky, pšeničná, žitná, ječná mouka, ořechy, burské oříšky
• časté: víno, pivo, pomeranče, rajská jablka, brambory, sója, hrách, kvasnice, čokoláda, jahody, vepřové maso, jablka, banány, špenát, syrová mrkev
• méně časté: banány, melouny, švestky, králičí maso, brusinky, rýže, ananas, broskve, kuřecí maso, hrozinky, meruňky, citrony

Alergeny lékové

• léky, anestetika a další přípravky a preparáty

Důvody vzniku alergie

Alergie je považována za typickou civilizační nemoc. Na rostoucí počet alergiků má vliv genetika, chemizace životního prostředí, nevhodné stravování, nadužívání léků, nedostatek pohybu, rozšiřování alergenů v netradičních oblastech, nekvalitní strava plná barviv, konzervačních látek a potravinových náhražek. Příčiny alergických chorob nejsou dosud přesně známé. Jde o celý proces příčin, jejichž výsledkem je patologická reakce, která se může projevit ve formě alergie. 

Co je astma

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází opakovaně k zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Tato náchylnost ke stahování průdušek je do jisté míry předurčena geneticky. Jako spouštěč se pak uplatňují infekce dýchacích cest, alergeny, fyzická zátěž, znečištěné prostředí, atmosférické změny.

Astma se projevuje souborem příznaků, z nichž nejzávažnější je dušnost, zejména ztížený výdech s příznakem hvízdavého dýchání. Časté jsou noční dušnosti, dušnosti při nebo po tělesné námaze, dráždivý chronický kašel nebo opakující se záněty průdušek.

Dětské astma vzniká v 50 procentech případů v prvních pěti letech života. Astma dospělých začíná v polovině případů v dětství. Astma seniorů začíná ve 30 procentech případů ještě po 65. roce věku.

Příčiny vzniku astmatu

Na vzniku astmatu se nejčastěji podílí následující onemocnění a látky:

• alergie
• virové infekce
• profesní látky – nejčastěji se objevuje profesní astma u zaměstnanců v zemědělství (29,8 %), při výrobě potravin (27,3 %), v textilním průmyslu, ve zdravotnictví, při výrobě pryže či plastů

Test ALEX (Allergy Explorer)

Pokud máte podezření na alergii, nechce se vyšetřit. Vyzkoušejte test s názvem ALEX, který umí z jednoho odběru krve detekovat 160 alergických zdrojů.

Více informací o této metodě se dozvíte zde: https://vysetreni.agel.cz/alergie-alex/

Pozitivní výsledek testu ještě nutně nemusí znamenat alergii,  i když pravděpodobnost je velmi vysoká. Proto je nutné konzultovat výsledky tohoto vyšetření s odborníkem – ideálně alergologem, který jediný může učinit rozhodnutí o konečné diagnóze.

Zdroj: centrumalergie.cz, Státní zdravotní ústav, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra